ÚHEL POHLEDU
Václav Havel se mýlil, domnívalli se, že komunismus v naší zemi vymře s posledním starcem s rudou knížkou v kapse. Komunismus nevymřel a nevymře, stejně jako ani 60 let po II. světové válce nevymřeli příznivci nacismu.

Dne 11. května 2004 proběhlo na půdě Senátu veřejné slyšení s názvem „Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko“. Na druhý den vyšel v LN článek se sugestivním titulkem „Senátoři doporučují používat název Česko“. Dovolím si několik poznámek. Předně – pokud se nepletu, během slyšení vystoupili čtyři senátoři, z nichž dva pro používání Česka horovali, jeden se vyjádřil poměrně zdrženlivě a jeden byl zásadně proti. Kdyby měl tedy titulek nelhat, musel by znít „Dva senátoři doporučují používat název Česko“. To by ovšem bylo úplně jiné poselství národu…

Šestého listopadu t. r. oznámil předseda Senátu Petr Pithart vznik nového senátního klubu s názvem Nezařazení. Jádro klubu tvoří komunisté a předsedá mu bývalý mediální mág Vladimír Železný.

Předesílám, že jsem křesťan. V kontextu zadání mé úvahy je to důležité ze dvou důvodů. Coby věřící člověk bych se měl řídit Desaterem a tedy i přikázáním „Nezabiješ“. Z podstaty křesťanství bych neměl chtít válku. Ale Boží imperativ Nezabiješ!, neoddiskutovatelně jednoznačný, stručný a vlastně prostý nám v životě lidském, tady na Zemi, dělá nemalé problémy. Jako ostatně všechny Boží příkazy. Upřímně se přiznám, že jsem rozhodnut v určitých extremních situacích přikázání Nezabiješ! porušit. Zda je to dobře, či ne, nechávám na Nejvyšším soudci. Jednou se to dozvím.